Severoatlantick aliance (anglicky North Atlantic Treaty Organization NATO, francouzsky Organisation du Trait de lAtlantique Nord OTAN; doslova Organizace Severoatlantick smlouvy) je euroatlantick mezinrodn vojensk pakt. Byl zaloen 4.dubna 1949 podpisem Severoatlantick smlouvy. Aliance sdl vBruselu vBelgii. <\/p>\n
Na svm potku byla Severoatlantick aliance jen otrochu vce ne politick sdruen. Korejsk vlka ale podntila lensk stty kvytvoen vojensk struktury pod dohledem dvou americkch velitel. Slovy prvnho generlnho tajemnka Hastingse Ismaye bylo kolem NATO udret Ameriku vEvrop, Rusko mimo zpadn Evropu a Nmecko pi zemi.[1] Vroce 1966 odela Francie zvojenskch struktur NATO kvli snaze oudren si vojensk nezvislosti na Spojench sttech. Kvli tomu se sdlo pesunulo zPae do Bruselu.[2][3] <\/p>\n
Po pdu Berlnsk zdi vroce 1989 se Aliance angaovala ve vlce vJugoslvii. Prvn vojensk operace NATO vhistorii probhly mezi lety 1992 a 1995 pi vlce vBosn a Hercegovin[4] a pozdji vroce 1999 vJugoslvii. Aliance se snaila zlepit vztahy svchodnmi stty, co vystilo vjej rozen nkolika stty bval Varavsk smlouvy vletech 1999 a 2004. lnek5, kter tvo zklad Severoatlantick smlouvy, byl poprv pouit po teroristickch tocch 11.z 2001, co znamen, e tok byl povaovn za tok proti vem 19lenskm sttm.[5] Od roku 2003 vede Aliance innost Mezinrodnch bezpenostnch podprnch sil vAfghnistnu. Do konce roku 2011 zajiovala vcvik nov armdy vIrku, astn se protipirtskch operac[6] a vroce 2011 vyhlsila bezletovou znu nad Liby vsouladu srezoluc Rady bezpenosti OSN .1973. Pvodn cl akce, na n intervenn sly dostaly mandt, byl vak rozen (u mimo mandt OSN), co vedlo ke svren dosavadnho vldnoucho reimu. <\/p>\n
16.prosince 2002 byla mezi NATO a Evropskou uni podepsna dohoda ospoluprci Berln plus, kter mimo jin umouje Evropsk unii vyuvat prostedky ikapacity NATO.[7] Vsouasnosti je soust Severoatlantick aliance 28lenskch stt, nejnovjmi leny jsou od dubna2009 Albnie a Chorvatsko.[8] Celkov armdn vdaje vech len NATO tvo pes 70% celosvtovch armdnch vdaj.[9] Samotn Spojen stty zodpovdaj za 43% celosvtovch vdaj na armdu[10] a Spojen krlovstv, Francie, Nmecko a Itlie za dalch 15%.[9] <\/p>\n
24. listopadu 2015 sestelilo tureck letectvo rusk bitevn letoun Suchoj Su-24 dajn naruujc tureck vzdun prostor nadprovincii Hatay. lo o prvn pm stetnut mezi ozbrojenmi silami lenskho sttu a Ruska v padestilet historii Severoatlantick aliance.[11] <\/p>\n
Za pedchdce NATO je povaovn Bruselsk pakt, kter 17.bezna 1948 podepsaly Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie a Spojen krlovstv. Kobran proti Sovtskmu svazu byla ale zapoteb iast Spojench stt, a proto se zaalo mluvit onov vojensk alianci.[12] To vystilo vSeveroatlantickou smlouvu, kter byla podepsna 4.dubna 1949 ve Washingtonu, D.C. pti stty Bruselskho paktu, Spojenmi stty, Kanadou, Portugalskem, Itli, Norskem, Dnskem a Islandem. Podle msta podpisu se nkdy nazv Washingtonskou smlouvou.[13] <\/p>\n
Smlouva obsahuje 14lnk, mezi hlavn pat lnek5: <\/p>\n
Ve lnkuIV Bruselskho paktu se vslovn pe, e reakce stt na ozbrojen tok mus bt vojenskho charakteru.[15] Tm se li od lnku5 Severoatlantick smlouvy, kde je vojensk tok pouze jednou zmonch reakc. Navc Severoatlantick smlouva (ve lnku6) omezuje pole psobnosti nad obratnk Raka.[14] To je dvod, pro NATO nezashlo pi vlce oFalklandy. <\/p>\n
Zatek Korejsk vlky vroce 1950 podntil NATO krozvoji vojenskch struktur.[16] Na konferenci vroce 1952 vLisabonu se dohodla, e zavede minimln 50diviz do konce toho roku stm, e do dvou let poet roz na 96.[17] Pt rok byl ale poadavek snen na zhruba 35diviz. VLisabonu byla tak zavedena pozice Generlnho tajemnka NATO, jm se jako prvn stal baron Hastings Lionel Ismay.[18] <\/p>\n
Vz 1952 zaalo prvn velk vojensk cvien NATO na moi: pi operaci Mainbrace nacviovalo obranu Dnska a Norska pes 160plavidel.[19] Mezi dal velk cvien pat nap.operace Grand Slam, pi n NATO poprv nacviovalo veStedozemnm moi, operace Mariner, kter se astnilo 300lod a 1000letadel,[20] operace Italic Weld probhajc vsevern Itlii, operace Grand Repulse vNmecku nebo operace Monte Carlo simulujc podmnky satomovmi zbranmi.[21] <\/p>\n
Vroce 1952 se leny NATO staly ecko a Turecko. Nkdy vt dob zapoalo budovn st Gladio, evropskho protikomunistickho odboje organizovanho Severoatlantickou alianc.[22] Vroce 1953 oznmil Sovtsk svaz, e by se ml pipojit kNATO, aby se zachoval mr vEvrop. lensk zem se ale bly, e Sovtsk svaz chce Alianci oslabit, a tak nvrh zamtly.[23] Pijet Zpadnho Nmecka do Aliance 9.kvtna 1955 popsal Halvard Lange, tehdej ministr zahrani Norska, za rozhodujc zlomov bod vdjinch naeho kontinentu.[24] Odpovd Sovtskho svazu na tuto udlost bylo vytvoen Varavsk smlouvy, kterou 14.kvtna 1955 podepsaly Sovtsk svaz, Maarsko, eskoslovensko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Albnie a Nmeck demokratick republika (NDR). <\/p>\n
Vdruh polovin roku 1957 NATO uskutenilo nkolik velkch vojenskch cvien. Operac Counter Punch, Strikeback a Deep Water se astnilo vce ne 250000 vojk, 300lod a 1500letadel.[25] <\/p>\n
Sjednocenost NATO byla naruena bhem vldy francouzskho prezidenta Charlese de Gaulla, kter do adu nastoupil roku 1959. Ten protestoval proti silnmu vlivu Spojench stt na Alianci a blzkm vztahm mezi Spojenmi stty a Spojenm krlovstvm.[26] 17.z 1958 poslal prezidentovi Dwightu D. Eisenhowerovi a britskmu premirovi Haroldu Macmillanovi memorandum, ve kterm dal vyzdvien Francie na stejnou pozici, jakou maj USA a Spojen krlovstv, a rozen psobnosti NATO na oblasti jako Francouzsk Alrsko, kde Francie potebovala pomoci vboji proti vzpourm.[26][27] <\/p>\n
Odpov na memorandum de Gaulla neuspokojila, a tak zaal pro Francii vytvet nezvislou obrannou slu. Chtl tak Francii poskytnout monost uzavt mr sVchodnm blokem, msto aby byla zataena do globln vlky mezi NATO a stty Varavsk smlouvy. Vbeznu 1959 Francie sthla sv prvn jednotky zvelen NATO; vervnu de Gaulle zakzal umisovat ciz jadern zbran na francouzsk zem. Vroce 1966 byly zvojenskch struktur NATO staeny vechny francouzsk jednotky a Francie vykzala vechny ciz jednotky ze svho zem.[28][29] Protoe pedtm bylo Vrchn velitelstv spojeneckch sil v Evrop (SHAPE) umstno pobl Pae, muselo se pesunout do Belgie.[3] Francie zstala lenem Aliance a zavzala se, e vppad toku komunist pouije na obranu Evropy sv vlastn jednotky. Mezi francouzskmi a americkmi sttnmi ednky byly uzaveny tajn dohody, kter popisovaly nvrat francouzskch jednotek do struktur NATO vppad, e vypukne vlka mez Vchodem a Zpadem.[30] <\/p>\n
Po druh berlnsk krizi a Karibsk krizi si ob strany studen vlky uvdomily nutnost institucionalizovat proces uvolovn napt.[31] Vroce 1967 NATO pijalo strategii vytyujc dv funkce Aliance: udret vojenskou bezpenost a zrove prosazovat politiku dtente. Touto strategi se NATO dilo a do konce studen vlky.[32] <\/p>\n
Vroce 1964 nastoupil na msto generlnho tajemnka NATO italsk politik Manlio Brosio. Jednou zjeho prvnch akc bylo zaloen Vboru pro obrann plnovn, jejmi podzenmi orgny byly vroce 1966 ureny ji existujc Vojensk vbor a nov vznikl Skupina pro jadern plnovn.[33] Vechny rozhodovac pravomoci ve vojenskch zleitostech byly pevedeny na Vbor pro obrann plnovn a tak bylo Francii umonno setrvat vpolitick struktue Aliance.[33] <\/p>\n
Vroce 1969 uinily Spojen stty a Zpadn Nmecko zsadn zmny ve sv zahranin politice, kter umoovaly lpe prosazovat dtente.[34]Richard Nixon zavedl Nixonovu doktrnu a vZpadnm Nmecku zaala platit Ostpolitik, kter nahradila Hallsteinovu doktrnu, kter stanovovala, e Zpadn Nmecko nebude navazovat ani udrovat diplomatick vztahy sdnm sttem, kter nave diplomatick vztahy sNDR.[34] <\/p>\n
Vt dob byly uinny snahy ojadern odzbrojovn. Vbeznu 1970 vela vplatnost Smlouva o neen jadernch zbran a vkvtnu 1972 Richard Nixon a Leonid Ilji Brenv podepsali smlouvy SALTI a ABM.[35] Vroce 1979 pak byla Brenvem a novm americkm prezidentem Jimmym Carterem podepsna smlouva SALTII, m pestala platit SALTI. SALTII ale nikdy nevstoupila vplatnost, protoe jej ratifikaci odmtl Sent USA kvli sovtsk agresi vAfghnistnu. Jej limity ale oba stty vcelku dodrovaly.[36] <\/p>\n
Vroce 1976 zaal Sovtsk svaz vEvrop rozmisovat jadern systmy typu SS-20.[37] Odpovd NATO bylo pijet tzv.dvoukolejnho rozhodnut zroku 1979. Aliance se rozhodla vEvrop rozmstit tm 600odpalovacch zazen zench stel a zrove vyslovila podporu kontroly zbrojen.[38] <\/p>\n
Po vtzstv vprezidentskch volbch roku 1980 vyhlsil Ronald Reagan novou Reaganovu doktrnu, kter urila nov smr politiky Zpadu. Reagan povaoval celosvtovou kampa za demokracii, pouh obrana proti komunismu mu nepipadala dostaten.[39] <\/p>\n
Vroce 1982 se lenem Aliance stalo panlsko. Vt dob zaalo NATO tlait na Sovtsk svaz ohledn dodrovn lidskch prv.[40] Vsouvislosti stm Reagan na zatku roku 1983 oznail komunistick svt za i zla, co velk st zpadnch mdi povaovala za pehnan.[41] 1.z 1983 sovtsk protivzdun obrana sestelila bez varovn jihokorejsk civiln letadlo; zemelo 250lid a tato tragdie podpoila Reaganovu politiku voch zpadn veejnosti.[41] Konec studen vlky se pak thl ve znaku vzjemnch dohod oodzbrojovn.[42] Prvn schze Reagana a novho sovtskho vdce Michaila Gorbaova probhla vroce 1985 venev. Na druh schzi vReykjavku se Gorbaov snail Reagana pesvdit, aby ustoupil od jm plnovan Strategick obrann iniciativy, co on odmtl.[42] Na tetm setkn ve Washingtonu pak Reagan a Gorbaov podepsali Smlouvu olikvidaci raket stednho a krtkho doletu (INF).[43] <\/p>\n
Znik Varavsk smlouvy vroce 1991 odstranil de facto hlavnho protivnka NATO a podntil nov debaty oelu a povaze Aliance. Vsledkem je roziovn NATO po Evrop a rozen jejch aktivit do oblast, kter pedtm nebyly vjejm poli psobnosti. <\/p>\n
Prvn rozen NATO po studen vlce pilo se znovusjednocenm Nmecka 3.jna 1990, kdy se bval NDR pipojila ke Spolkov republice Nmecko a Alianci. To bylo dohodnuto Smlouvou dva plus tyi dve tho roku. Aby stmto bodem smlouvy souhlasil Sovtsk svaz, strany se dohodly, e vbval NDR nebudou umstny ciz vojensk jednotky a jadern zbran. Stephen F. Cohen vroce 2005 prohlsil, e NATO se tehdy zavzalo, e se nebude roziovat dle na vchod,[44] ale podle Roberta Zoellicka, tehdejho zstupce ministra zahraninch vc USA, kter se astnil smlouvn opodmnkch Smlouvy dva plus tyi, dn takov zvazek neexistoval.[45] Vkvtnu 2008 Michail Sergejevi Gorbaov prohlsil, e Amerian slbili, e NATO se nebude roziovat dl ne za hranice Nmecka po studen vlce.[46] <\/p>\n
Soust rekonstrukce NATO po studen vlce byla reorganizace jej vojensk struktury. Vznikly nkter nov sloky, nap. Velitelstv spojeneckho sboru rychl reakce, a byly uzaveny dohody oredukci vojenskch sil. Smlouva o konvennch ozbrojench silch v Evrop (CFE) mezi NATO a stty Varavsk smlouvy, kter byla uzavena vroce 1990, vyadovala snen potu jednotek na hodnoty, kter nepekrauj urit hranice.[47] Vroce 1999 byl pak vytvoen adaptovan text smlouvy, ve kterm byla odstranna blokov architektura (NATO vs.Varavsk smlouva). Stty NATO ale zatm adaptovan text neratifikovaly, protoe ekaj, a Rusko sthne sv jednotky zGruzie a Moldavska.[48] Vroce 1995 se Francie navrtila do Vojenskho vboru NATO a od t doby se zvila jej spoluprce svojenskmi strukturami Aliance. Politika Nicolase Sarkozyho nakonec vystila vnvrat Francie do vojenskho velen NATO 4.dubna 2009.[2] <\/p>\n
Vroce 1999 se lenskmi zemmi NATO staly esko, Maarsko a Polsko. <\/p>\n
Na praskm summitu vroce 2002 NATO zruilo nkter star struktury a zaloila nov. Byly vytvoeny Sly rychl reakce NATO, bylo zrueno Vrchn velitelstv spojeneckch sil v Atlantiku (SACLANT) a vzniklo Velitelstv spojeneckch sil pro transformaci (ACT) a zVrchnho velitelstv spojeneckch sil vEvrop (SHAPE) se stalo Velitelstv spojeneckch sil pro operace (ACO).[49] <\/p>\n
Na praskm summitu se tak zaalo hovoit ovstupu sedmi novch stt do NATO: jednalo se oEstonsko, Lotysko, Litvu, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko aRumunsko. Do Aliance tyto stty vstoupily 29.bezna 2004, krtce ped summitem vIstanbulu. 30.bezna zaala mise Baltic Air Policing, kter podporuje suverenitu Baltskch stt poskytovnm vojenskch letoun za elem ochrany ped ppadnm leteckm tokem.[50] <\/p>\n
Summit vroce 2006 vRize byl prvnm summitem NATO, kter probhal na bvalm zem Sovtskho svazu. Hlavnm tmatem byla otzka Afghnistnu a snahy odal rozen NATO a Partnerstv pro mr.[51] Na summitu vBukureti vroce 2008 byly ke lenstv vAlianci pizvny Chorvatsko a Albnie, kter se oficiln pipojily vdubnu 2009. Ukrajin a Gruzii bylo pislbeno pijet do Aliance vbudoucnosti.[52] <\/p>\n
Na praskm summitu bylo dohodnuto pezkoumn monosti ochrany zem Aliance ped raketovmi hrozbami. Spojen stty pozdji zaaly vyjednvat sPolskem a eskem ovybudovn protiraketov obrany na jejich zem.[53] Vroce 2007 bylo dohodnuto, e zkladny maj bt do provozu uvedeny do roku 2015.[54] Vervenci 2008 esko a Spojen stty podepsaly pedbnou dohodu oumstn zkladny protiraketov obrany na eskm zem[55] a sPolskem byla podobn dohoda uzavena vsrpnu.[56] Vreakci na to vesku vce ne 200000 lid podepsalo petici poadujc referendum ozzen zkladny.[57] <\/p>\n
Vreakci na vyjednvn rusk prezident Vladimir Putin prohlsil, e uskutenn tchto pln by mohlo vst knovm zvodm ve zbrojen. Tak naznail, e Rusko odstoup od Smlouvy okonvennch ozbrojench silch vEvrop (CFE) do t doby, ne vechny stty NATO podepou adaptovan text smlouvy.[58] Americk ministr zahrani na to odpovdl, e se Rusko nem eho obvat, protoe nkolik protiraketovch stel by rusk jadern arzenl zastavit nedokzalo.[58] <\/p>\n
Vlistopadu 2007 byl odstup od smlouvy CFE odhlasovn ruskm parlamentem.[48] Dohoda oumstn 10protiraketovch stel a systmu MIM-104 Patriot do Polska ze 14.srpna 2008 vedla kjadernm hrozbm Polsku ze strany Ruska. 20.srpna 2008 navc Rusko oznmilo Norsku, e zru vechnu vojenskou spoluprci sNATO.[59] <\/p>\n
17.z 2009 americk prezident Barack Obama oznmil, e opout od plnu na protiraketov stely dlouhho doletu a msto toho bude Evropa chrnna proti stelm stednho a krtkho doletu lomi vyuvajc systm Aegis.[60] Oznmen se setkalo skritikou vamerickm Kongresu[61] ahlavn vPolsku.[62]. Rusko naopak rozhodnut uvtalo aoznmilo, e opaten pijat vreakci na americk projekt, mimo jin rozmstn raket typu 9K720 Iskander vKaliningradsk oblasti, zru. Nov zvolen generln tajemnk NATO Anders Fogh Rasmussen navrhl Rusku spoluprci tkajc se konkrtn protiraketov obrany.[63] <\/p>\n
Severoatlantickou smlouvu podepsalo vdubnu 1949 dvanct stt: Spojen stty americk, Kanada, Spojen krlovstv, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dnsko, Norsko, Itlie a Island. Vroce 1952 se pipojilo ecko a Turecko. Vroce 1955 po zskn pln suverenity vstoupilo Zpadn Nmecko. Vroce 1982 se pipojilo panlsko. 12.bezna 1999 pedali ministi zahrani eska, Maarska a Polska sv americk kolegyni Madeleine Albrightov pslun ratifikan listiny, a jejich zem se tak tak staly leny NATO. Vroce 2004 se vnejvt vln roziovn NATO pipojilo 7stt: Litva, Lotysko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko. 1.dubna 2009 pistoupily Chorvatsko a Albnie. <\/p>\n
esk republika spolu s Polskem a Maarskem jako prvn zem bvalho Vchodnho bloku vstoupila 12. bezna 1999 do NATO. Ministr zahrani Jan Kavan pedal v americkm Independence v Missouri ratifikan listinu americk ministryni Madeleine Albrightov.[64] <\/p>\n
Na summitu vBukureti vroce 2008 bylo budouc pizvn do Aliance pislbeno tem sttm: Gruzii, Ukrajin a Makedonii.[52] Kvli sporu onzev Makedonie mezi Makedoni a eckem nebyla Makedonie jet pijata a jej pijet bylo odloeno na neurito (resp.do vyeen sporu).[52] Vstupu Kypru do Aliance brn Turecko.[65] Ukrajinsk parlament vervnu 2010 odhlasoval, e se Ukrajina ovstup do NATO uchzet nebude.[66] <\/p>\n
Dalmi potencilnmi kandidty jsou ern Hora a Bosna a Hercegovina, kter jsou vsouasnosti vAknm plnu lenstv (MAP), co je pedstupe ke vstupu do NATO, jeho clem je pipravit budouc lensk zem na povinnosti a zvazky, kter lenstv pin.[67] Rusko se sna roziovn NATO zabrnit. Vroce 2011 Vladimir Putin navtvil Srbsko a prohlsil, e nechce, aby se tento stt stal lenem Aliance a jej roziovn je proti zjmm Ruska.[68] <\/p>\n
Vrmci operace Deny Flight (Odepen let) od 12.dubna 1993 do 20.prosince 1995 NATO zajiovalo bezletovou znu nad Bosnou a Hercegovinou bhem vlky vBosn.[69] Mezi ervnem 1993 a ervnem (oficiln jnem) 1996 probhala operace Sharp Guard (Bdl str) neboli nmon blokda bval Jugoslvie.[70] <\/p>\n
28.nora 1994 sestelily americk letouny F-16 tyi vojensk letadla Republiky srbsk toc proti pozemnmu cli; byl to prvn vojensk zsah NATO vhistorii.[69]Operace Rozhodn sla (Deliberate Force) probhala od 30.srpna do 20.z 1995 a spovala vbombardovn pozic Vojska Republiky srbsk ohroujcch tzv.bezpen zny Sarajevo a Gorade.[71] Zsah NATO dopomohl kpodepsn Daytonsk dohody vprosinci 1995. Jako soust tto dohody nasadilo NATO vrmci operace Joint Endeavour (Spolen sil) mrov jednotky IFOR a pozdji SFOR, kter psobily od prosince 1996 do prosince 2004.[72] NATO zaalo za ast na tchto operacch udlovat medaile NATO. <\/p>\n
24.bezna 1999 NATO zahjilo jedenctitdenn leteckou operaci Spojeneck sla (Allied Force) proti Svazov republice Jugoslvie sclem zastavit nsiln jednn vi albnskmu obyvatelstvu Kosova ze strany Srb, kte se snaili potlait vojenskou silou ozbrojen povstn kosovskoalbnskch separatist.[73] NATO poadovalo souhlas Rady bezpenosti OSN svojenskou intervenc, ten vak nebyl poskytnut kvli vetu Ruska any. Tyto dva stty pozdji podaly nvrh na ukonen intervence, kter podpoila ale jen Namibie anebyl tak schvlen.[74] Konflikt skonil 11.ervna 1999, kdy jugoslvsk vdce Slobodan Miloevi vyhovl poadavkm NATO pijmutm rezoluce Rady bezpenosti OSN . 1244. 12.ervence 1999 vstoupili do Kosova na zklad rezoluce .1244 vojci KFOR za elem dosaen trvalho mru a stability voblasti postien vlkou.[75] Mise se astn tak Armda esk republiky.[76] Mezi srpnem a zm 2001 rovn probhala Alianc zen operace Essential Harvest (Nezbytn sklize), kter mla za cl shromdit zbran a munici odevzdanou dobrovoln albnskmi povstalci vMakedonii.[77] <\/p>\n
Spojen stty, Spojen krlovstv a tm vechny dal lensk stty NATO odporovaly snahm ozaveden pravidla souhlasu Rady bezpenosti OSN svojenskmi operacemi Aliance, mezi kter patila nap.operace vSrbsku vroce 1999. Nutnost souhlasu OSN poadovala Francie, Rusko a na. Prvn strana tvrdila, e by to podlomilo autoritu Aliance, a poznamenala, e Rusko a na by tok na Jugoslvii vetovaly a stejn tak by mohly dlat ivbudoucnosti, m by zmaily vechen potencil a el Aliance.[78] <\/p>\n
Teroristick toky z11.z 2001 pimly NATO poprv vhistorii uplatnit lnek5 Severoatlantick smlouvy.[5] Podle nj je tok na jakhokoli lena Aliance povaovn za tok proti vem. 2.jna 2001 NATO potvrdilo, e zmnn teroristick toky pod tento lnek spadaj.[79] Mezi osm oficilnch operac provedench NATO pat operace Eagle Assist (Pomoc orla; hldn americkho vzdunho prostoru) a operace Active Endeavour (Aktivn snaha), nmon operace majc za cl zabrnit pohybu terorist a zbran hromadnho nien a obecn zvit bezpenost nmon dopravy, kter probh od 4.jna 2001. <\/p>\n
Vsrpnu 2003 NATO zapoalo svou prvn operaci mimo Evropu, kdy pevzala kontrolu nad Mezinrodnmi bezpenostnmi podprnmi slami (ISAF) vAfghnistnu.[80] ISAF mly pvodn za kol zajistit Kbul a okol proti Tlibnu a Al-Kid, aby mohla fungovat vlda Hmida Karzaje. 13.jna 2003 Rada bezpenosti OSN jednohlasn schvlila rozen psobnosti ISAF na zbytku zem Afghnistnu.[81] K beznu 2012 v Afghnistnu psobilo tm 130000vojk pod vedenm NATO. Ukonen bojovch operac v zemi probhlo na konci roku 2014.[82] V roce 2015 byla zahjena nov koalin operace snzvem Rozhodn podpora, kter m za kol svyuitm 12500zahraninch vojk provdt v tto zemi vcvik, poradenstv a podporu afghnskch ozbrojench sil.[83] <\/p>\n
Vroce 2004 NATO zapoala na dost irck vldy vcvikovou misi vIrku (NATO Training Mission Iraq, NTM-I), kter se starala ovcvik nov irck armdy.[84] Clem bylo poskytnout demokraticky veden a schopn obrann sektor.[85] Spolupracovala nejdve sKoalic mnohonrodnch sil (Multi-National Force Iraq, MNF-I),[86] po jejm zniku v roce 2010 pak s nov vzniklou slokou United States Forces Iraq. Pvodn se mise soustedila hlavn na vcvik vysoce postavench dstojnk. Vz 2005 NATO otevelo na kraji Bagddu vojenskou akademii,[87] ve kter do konce nora 2009 psobili tyi et vojci.[88] Vjnu 2007 se operace rozila na vcvik federln policie avprosinci 2008 na dal sloky jako nap. lostvo a letectvo.[84] <\/p>\n
K 31. prosinci 2011 mise skonila, kdy vyprela platnost dohody o jej existenci. Operace se zastnilo 23 lenskch stt NATO, kter pisply celkov stkou tm 250milion dolar.[85] <\/p>\n
17.srpna 2009 zahjilo NATO operaci Ocean Shield (Ocensk tt), kter spov vochran nmon dopravy vAdenskm zlivu a Indickm ocenu (okol Africkho rohu) proti somlskm pirtm. Navazuje tak na pedchoz operace Allied Provider (jenprosinec 2008) a Allied Protector (bezen-srpen 2009), kter probhaly tak vAdenskm zlivu. Hlavnm clem operace Allied Provider bylo zabezpeen civilnch lod Svtovho potravinovho programu, kter do Afriky dovely potraviny, aoperace Allied Protector rozila psobnost ina komern plavidla. Operace Ocean Shield krom samotn kontroly vod poskytuje okolnm zemm vcvik vlastnch protipirtskch jednotek.[89] <\/p>\n
Bhem obansk vlky vLibyi vroce 2011 vyeskalovalo nsil mezi protestanty a libyjskou vldou vele sMuammarem Kaddfm natolik, e Rada bezpenosti OSN 17.bezna 2011 schvlila rezoluci .1973, kter poadovala pm a schvlila vojensk zsah za elem obrany civilnho obyvatelstva. Koalice, ve kter bylo inkolik len NATO, zdila nedlouho pot nad Liby bezletovou znu. 20.bezna 2011 schvlilo NATO embargo na dovoz zbran libyjskmu reimu, kter prosazovala skrze operaci Unified Protector (Sjednocen ochrnce). Ta mla za kol kontrolovat, nahlsit a vppad poteby zastavit lod podezvan zneleglnho pevozu zbran.[90] 24. bezna NATO souhlasilo spevzetm moci nad bezletovou znou od pvodn koalice. Moc nad pozemnmi jednotkami zstala vrukou koalice.[91] <\/p>\n
Ne vechny lensk zem se vak bojovch operac zastnily. Do ervna2011 jich bylo jen 8 zcelkovch 28,[92] co vystilo vkonflikt mezi americkm ministrem obrany Robertem Gatesem a stty jako Polsko, panlsko, Nizozemsko, Turecko a Nmecko. Gates po tchto zemch chtl, aby se na operaci podlely vce.[93] Ve svm proslovu vBruselu 10.ervna Gates dle kritizoval neinn zem spoznmkou, e jejich jednn by mohlo zpsobit rozpad NATO.[94] <\/p>\n
Operace vLibyi byla prodlouena do z.[95] Tden na to Norsko oznmilo, e postupn utlum svou ast na operaci, kterou kompletn ukon k1.srpnu.[96] Staen norskch sthacch letoun nakonec probhlo 4.srpna.[97] Velitel Royal Navy prohlsil, e britsk ast je kvli krtm vrozpotu neudriteln.[98] Operace nakonec probhaly a do jna; 20. jna zemel Muammar Kaddf a 31. jna byla oficiln ukonena intervence NATO.[99] <\/p>\n
NATO zdilo Euroatlantickou radu partnerstv a Partnerstv pro mr, kter slou ke spoluprci 28stt NATO a 22 partnerskch zem. <\/p>\n
Vlistopadu 2002 byly na praskm summitu zahjeny Individuln akn plny partnerstv (IPAP) a je oteven zemm, kter maj politickou vli a schopnosti prohloubit sv vztahy sNATO.[104] <\/p>\n
Vsouasnosti se IPAP astn nsledujc stty:[105] <\/p>\n
Od devadestch let zaala Aliance spolupracovat se stty, se ktermi nem uzaven dn zve uvedench oficilnch partnerstv. Nap.Argentina a Chile spolupracovaly sNATO ve vlce vBosn a Hercegovin. Vroce 1998 Aliance vytvoila obecn smrnice tkajc se vztah sostatnmi zemmi. Stty ochotn sNATO spolupracovat se nazvaj kontaktn zem nebo dal globln partnei.[106] <\/p>\n
Hlavn velitelstv NATO se nachz vHarenu vBruselu.[107] Pracuj vnm delegace lenskch stt, styn dstojnci nebo diplomat partnerskch zem, mezinrodn civiln zamstnanci a mezinrodn vojent zamstnanci. Celkov poet stlch zamstnanc je zhruba 4000.[107] <\/p>\n
Hlavn politickou strukturu NATO tvo Severoatlantick rada, Vbor pro obrann plnovn a Skupina pro jadern plnovn.[108] Tmto orgnm jsou podzeny Hlavn vbory, kter e specifick koly vpolitick, vojensk a ekonomick oblasti.[109] <\/p>\n
Severoatlantick rada je nejvy rozhodovac a konzultan orgn Aliance. Delegace kad z28lenskch zem je vn zastoupena jednm delegtem (stlm zstupcem).[110] Rada se schz alespo jednou tdn, zasedn na rovni ministr zahrani, pedsed vld nebo ministr obrany probhaj jednou za pl roku.[108] Rad pedsed generln tajemnk NATO a rozhodnut mus bt pijata jednomysln.[4] <\/p>\n
Nejvym vojenskm orgnem NATO je Vojensk vbor, kter pedkld nvrhy a doporuen Severoatlantick rad, Vboru pro obrann plnovn a Skupin pro jadern plnovn. Stejn jako vSeveroatlantick rad je kad zlenskch zem zastoupena jednm (vojenskm) zstupcem a vbor se schz alespo jednou tdn.[108] Pedseda Vojenskho vboru je volen nelnky generlnch tb lenskch zem na tlet obdob. Od roku 2015 je jm armdn generl Petr Pavel. <\/p>\n
Vboru podlhaj dv vojensk velitelstv: Velitelstv spojeneckch sil pro operace (ACO) a Velitelstv spojeneckch sil pro transformaci (ACT).[108] ACO sdl ve Vrchnm velitelstv spojeneckch sil vEvrop (SHAPE) a vel mu vrchn velitel sil NATO vEvrop (SACEUR). Tm je od roku 2009 admirl James Stavridis.[113] Velitelem ACT (SACT) je od roku generl Stphane Abrial.[114] <\/p>\n
Parlamentn shromdn sestv zposlanc parlament vech lenskch stt a 14 pidruench stt.[115] Nem vkonnou moc, m pouze konzultativn charakter. Delegti pracuj vpti vborech: ekonomickm, politickm, bezpenostnm a vdecko-technickm a ve zvltn skupin pro stedomosk dialog.[116] Poet poslanc zem je odvozen od potu obyvatel; vshromdn jich zased celkem pes 300, ztoho zeska 7.[117][118] <\/p>\n
Rada NATO-Rusko byla zaloena vroce 2002[119], kdy nahradila Stlou spolenou radu Rusko-NATO (Permanent Join Council). Rusko na jedn stran a NATO na druh vn jednaj jako rovnocenn partnei. Slou ke konzultaci obezpenostnch a vojenskch otzkch. V roce 2009 rusk prezident Dmitrij Medvedv kritizoval roziovn NATO na vchod, kter podle nho poruilo sliby dan zpadnmi politiky po sjednocen Nmecka.[120] V roce 2014 NATO peruilo s Ruskem vekerou spoluprci. <\/p>\n
V beznu 2015, po uzaven pm v Minsku mezi proruskmi separatisty v Donbasu a ukrajinskou vldou, nmet pedstavitel z okruhu kanclky Merkelov kritizovali vrchnho velitele sil NATO v Evrop americkho generla Philipa Breedlova za \"nepravdiv tvrzen a pehnan soudy\" o ptomnosti ruskch vojsk na Ukrajin, kter zbyten vyhrocuj ukrajinskou krizi a ohrouj dvryhodnost NATO. Podle nmeckho magaznu Der Spiegel generl Breedlove v poslednch mscch opakovan veejn varoval ped hrozc ruskou invaz nebo ped ptomnost vysokho potu ruskch vojk na Ukrajin, a pokad se podle nmeck rozvdky jeho informace ukzaly jako pehnan nebo nepravdiv. Znepokojen nad vroky generla Breedlova vyjdili i nkte velvyslanci lenskch stt pi NATO.[121] <\/p>\n
V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku NATO na anglick Wikipedii. <\/p>\n
<\/p>\n
Read more from the original source: Severoatlantick aliance (anglicky North Atlantic Treaty Organization NATO, francouzsky Organisation du Trait de lAtlantique Nord OTAN; doslova Organizace Severoatlantick smlouvy) je euroatlantick mezinrodn vojensk pakt. Continue reading
\nSeveroatlantick aliance Wikipedie<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"