Libertarianismus je oznaen pro skupinu politickch ideologi, kter odmtaj donucovn a naopak vyzdvihuj politickou i obecnou svobodu a aktivitu skrze dobrovoln obansk sdruen i spolky. Dle se zasazuj o spolenost s minimlnmi zsahy sttu nebo v krajnch ppadech o spolenost zcela bez sttnho zzen. <\/p>\n
Pojem libertarianismus (v etin se tento termn pouv zdka, zde znamen krajn variantu a pokraovn liberalismu) se nkdy obecn uv ve spojitosti se silnou touhou po svobod, bez ohledu na politick pesvden, a jako termn v mnohem um slova smyslu oznauje (zejmna v USA) intelektuln-politick hnut, kter oivuje a dl rozvj klasick i evropsk liberalismus. Libertarini obhajuj individualismus a voln obchod. Zdrazuj dleitost nevynucenho socilnho podku a ztotouj se s morlnm odporem ke sttu, kter disponuje svou \"krutou\" a donucovac funkc. Je pro n charakteristick, e dvaj pednost neintervenn zahranin politice nejen z obavy ped zahraninm avanturismem, ale pro jej spojen s vlkou, s nrstem sttn moci a se ztrtou vnitnch svobod. Nkte libertarini ve svm odporu ke sttu dospj a k anarchismu.[1] <\/p>\n
Politicky se libertarianismus nkdy chybn zamuje za modern, trn orientovan konzervatismus. Spolen vyznvaj dleitost trnch vztah i voluntarismus, ale libertarini si zskali inteligenci, na kterou se konzervativci odvolvaj, zvlt v ekonomickch problmech.[zdroj?] Mimo oblast ekonomiky se vak libertarini od konzervativc oste odliuj, zvlt v pojet zahranin politiky a problmech individuln svobody.[1] <\/p>\n
Libertarianismus se d chpat jako soust irho proudu liberalismu, tedy jedn ze t nejvlivnjch politickch filosofi 19. stolet. Liberalismus bhem svho vvoje prodlal hlubok zmny a v souasnosti jde o soubor nkolika od sebe velmi odlinch smr vetn libertarianismu, ale i klasickho liberalismu a egalitrnho liberalismu. <\/p>\n
Liberalismus 19. stolet, dnes oznaovan jako klasick, byl ve svm politickm ztlesnn stanoviskem pedevm nov emancipovanch vych a stednch vrstev a jako takov stl v protikladu nejen k politickmu konzervatismu, ale velmi zhy tak vi marxismu a jinm verzm socialismu. lo o liberalismus nejen politick, ale v nemen me i ekonomick, v nm dleit msto psluelo poadavku, aby byly odstranny vechny pekky pro ekonomickou innost jednotlivc uvnit sttu i v mezinrodnm mtku. <\/p>\n
Liberln pojet politick svobody se velmi zhy spojilo s ideou demokracie a v podob liberln demokracie se rozilo do velk sti souasnho svta. Mylenka svobody vak me bt interpretovna rzn a neexistuje politick filosofie, kter by ochotn nenabdla vlastn definici svobody. V ppad klasickho liberalismu je takovou definic tzv. negativn pojet svobody, tj. takov, kter svobodu chpe jako absenci vnjch omezen jednn.[2] <\/p>\n
Klasick liberalismus 19. stolet m krom nsledovnk egalitrn-liberlnch i takov, kte nadle pikldaj maximln vhu mylence svobody v urit specifick interpretaci a ktei jsou v poslednch desetiletch oznaovni jako neoliberlov a libertarini.[2] <\/p>\n
I kdy z liberalismu vychzej a maj s nm mnoho spolenho, tyto mylenkov smry se nazvaj jinak v dsledku vznamovho posunu termnu liberln v USA smrem doleva, aby nedochzelo k zmnm. Oba tyto proudy se sten pekrvaj, ale nejsou toton. Neoliberalismus erp svou inspiraci pedevm z ekonomick teorie a jeho vedoucmi pedstaviteli jsou ekonomov jako Friedrich August von Hayek a Milton Friedman. Libertarianismus je sloitjm tvarem, protoe vedle klasickho politickho a ekonomickho liberalismu se v nm uplatuje tak vliv anarchismu a libertarinskho socialismu.[3] <\/p>\n
lenov americk Demokratick strany bvaj asto oznaovni za liberly, piem pojem liberl je v americk politick tradici odlin od pevaujcho evropskho chpn. Evropsk typ liberalismu by v Americe byl spe oznaovn prv za libertarianismus. Liberalismus v americkm pojet je sociln a kulturn orientovan a pikld vznam stt pi een cel ady otzek. Stt m do znan mry zodpovdnost za takov otzky, jako je usnadnn integrace menin, za rove vzdln a za zajitn rovnosti ve smyslu vyrovnvn potench anc. Tento proud je blzk evropsk sociln demokracii, resp. v poslednch letech meme hovoit o sbliovn pedevm ze strany nkterch evropskch stran, zejmna Labour Party ve Spojenm krlovstv.[2] <\/p>\n
Souasn libertarianismus je komplexn a d se o nm uvaovat jako o celku, jen se skld ze t mezi sebou voln propletench pramen. Na prvnm mst figuruje akademicky oiven klasick liberalismus z obdob po 2. svtov vlce. Klovou lohu v nm sehrla dla Miltona Friedmana a Friedricha Hayeka. Jin, dleit vznam pedstavovaly kritiky veejnho vnmn od Jamese M. Buchanana a Gordona Tullocka, kter napadaly vldn model benevolentnho despoty a vyhledvn penz pro jej leny, ale i prce mnoha dalch trn orientovanch ekonom, nap. Richarda Posnera a Henryho Manna, a jejich vahy o prvu a ekonomice, dle pak vahy Richarda Epsteina o stavn jurisprudenci, stejn tak jako dlo Anarchie, stt a utopie Roberta Nozicka, zaloen na prvu a podporujc Buchanana, a nakonec i fundovan kritika Thomase Szasze, kter se zamila na zneuvn psychiatrie. <\/p>\n
Druhm zdrojem je fakt, e v americk kultue existuje siln individualistick proud, kter zmohutnl dky nejrznjm intelektulnm poinm. V USA zdomcnly ideje, kter maj svj pvod ji v pozdn scholastickm mylen pes anglick levellery a Johna Locka, Ameriany Thomase Paina a Thomase Jeffersona, dle pak ve francouzskm liberalismu, jacksoninsk sociln teorii a manchesterskm liberalismu Richarda Cobdena, Johna Brighta, Herberta Spencera a Benjamina Tuckera. Ve 20. stolet pedstavuj nejdleitj zdroje H. L. Mecken, Albert J. Nock, izolacionismus star pravice, Ludwig von Mises a rakout ekonomov svobodnho trhu i spisovatelka a filosofka Ayn Randov. Souasnou vlivnou osobnost je Murray Rothbard, autor mnoha dl na toto tma. <\/p>\n
Tet zdroj pedstavuje skutenost, e ve svt existuje politick hnut libertarin, kter erp z rozmanitch a pestrch individualistickch a promnnch proud americkho ivota, z opozinch kruh odprc vietnamsk vlky a vojenskch odvod, z ad odprc zdann a ppadu tvrd mny a po mnohdy nboensky inspirovan rodinn hnut.[1] <\/p>\n
V USA existuje dleit s organizac propagujcch libertarinskou politiku a ideje s n spojen. Z mezinrodnho hlediska se tito lid prosadili i na akademick pd a tak v mezinrodn sti veejnch politickch instituc, je se zamuj na trh. Nzory tchto politickch instituc pedevm v otzkch privatizace byly v rznch podobch pijaty i na vldn rovni.[1] <\/p>\n
Kandidt Libertarinsk strany Ron Paul se v prezidentskch volbch v roce v USA 1988 umstil za republikny a demokraty jako tet. (b) Ron Paul pot kandidoval jet v roce 2008 a 2012 v rmci Republiknsk strany, obdobn jako jeho syn Rand Paul v roce 2016.[4] <\/p>\n
Libertarinsk teorie vystupuje proti Rawlsov egalitarismu. Ta znamenala pro libertarianismus prlom do akademickho prosted, kde do t doby nebyl brn zcela vn. Tuto teorii formuloval Rawlsv kolega z Harvardovy univerzity filosof Robert Nozick v knize Anarchie, stt a utopie (1974). <\/p>\n
Nozick zdrazuje lidskou svobodu a vychz z pesvden, e zkladnm faktem, kter se mus brt v potaz pi vahch o spravedlnosti ve spolenosti, je ten, e kad lovk je vlastnkem sebe sama. To znamen, e kad me nakldat se svm tlem, schopnostmi a dalm vlastnictvm, jak uzn za vhodn. Jeho svoboda nem bt nijak omezovna, a to v prvn ad jist ne svvoln, patnou vldou nebo morln zkaenmi jednotlivci, ale tak ne dobe mnnmi sttnmi pkazy a zkazy. Stt m podle Nozicka existovat pouze v podob \"nonho hldae\", tj. jako instituce, kter pln minimln nezbytn koly dohledu nad dodrovnm zkon a zajiovn bezpe oban. Ve ostatn m bt penechno autonomnm jednotlivcm, kte jako vlastnci sebe samch a nositel vlastnickch prv mohou voln realizovat akty smny a tm neustle mnit rozloen statk ve spolenosti. Ostr Nozickovy kritiky m na perozdlovn zenmu sttem, neboli proti zdann, kter povauje za velmi hlubok poruen osobn svobody jednotlivce.[2] <\/p>\n
Libertarianismus je svmi kritiky mnohdy pedstavovn jako mylen do znan mry asociln a spoleensky nezodpovdn, ppadn jako ideologie zcela utopistick, oteven obhajujc sobectv a dal negativn lidsk sklony na zklad absolutnho drazu na svobodu. Libertarini toto upednostovn vlastnch sobeckch zjm vid jako zklad pro pospolitost spolenosti, za co jsou hojn kritizovni z rznch stran. Opomjej tak pi tom pr dleit pedpoklady fungujc spolenosti vzjemnou dvru mezi lidmi a pocit sounleitosti do jednoho spoleenstv definovanho socilnmi vazbami a loajalitou. Stt pi tom vid pouze negativn, jako instituci utlaujc svobodn jedince a nikoliv jako pirozenou soust lidskho spoleenstv. V tomto ohledu je jim asto vytno zamovn sttu v irm slova smyslu a vldy. <\/p>\n
Samotn prioritizovn svobody za vech okolnost je dle oponent chybn, a u kvli nemonosti dodrovn prv spojench se svobodou ped nastolenm spoleenskho du i kvli svm spoleenskm implikacm. Opomjej pi tom vznam pirozench povinnost lovka vi ostatnm, jako i disciplnu a obtovn se jako dleit hodnoty fungujc spolenosti. Z tchto zkladnch protiargument pot nsleduje kritika vcnj, pedevm libertarinskho pstupu k danm. <\/p>\n
Snahy o maximalizaci svobody se asto vykldaj jako obhajoba zmonch socilnch vrstev proti mn zmonm, protoe se zd zejm, e bohat mohou vybrat z podstatn ir nabdky monost jednn ne chud. <\/p>\n
Tato kritika je v jednom smru nepesvdiv, protoe se zd, e svobodu redukuje na ekonomicky podmnn monosti vbru, ale dobe se na n ukazuje, jak vznamn je pro politickou filosofii problm spravedlnosti, kter systematicky zpracoval John Rawls. Z ad nboensky zaloench kritik se objevuje protiargument vi samotnmu postultu libertarinskho mylen, tedy vlastnn sebe sama. Libertarini tak dle tto kritiky opomjej vliv Boha jako stvoitele a konenho vlastnka vech lid.[2][5] <\/p>\n
<\/p>\n
Originally posted here:<\/p>\n
Libertarianismus Wikipedie<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Libertarianismus je oznaen pro skupinu politickch ideologi, kter odmtaj donucovn a naopak vyzdvihuj politickou i obecnou svobodu a aktivitu skrze dobrovoln obansk sdruen i spolky. Dle se zasazuj o spolenost s minimlnmi zsahy sttu nebo v krajnch ppadech o spolenost zcela bez sttnho zzen. Continue reading